Zaregistruj se zde zdarma a pak vytvářej diskuze (články) buď pro všechny, nebo jen pro tebou vybrané osoby.
Život v zahraničí
Nikdy nezapomenu na ten den, co jsem se přestěhoval do zahraničí. Bylo to 13.3.2021, když jsem přistál na mezinárodním letišti v Amsterdamu. Bylo mi 20 let a neměl jsem téměř žádné zkušenosti, ale věděl jsem, že v ČR nechci žít. Aspoň ne v tu dobu. Pamatuji si, že jsem měl smíšené pocity. Strach, nejistota, ale zároveň i dobrodružství. To byli pocity, které se ve mně mísily.
Práci v Amsterdamu jsem si našel přes internet a byl jsem v kontaktu s místním koordinátorem pro Čechy a Slováky, kteří přišli pracovat právě do Holandska. Byli jsme domluvení, že se potkáme před příletovou halou. Tam nás měl koordinátor nabrat a převézt na ubytování. Když jsem tam ovšem došel, nikdo tam nebyl. Čekal jsem tam několik hodin, než přiletěli ostatní kolegové a všichni jsme se tam potkali. Převezli nás na ubytování a v průběhu dalšího týdne jsme vyřizovali formality a dokumenty, aby jsme mohli legálně pracovat v Holandsku.
Slibovali nám slušné ubytování a práci na letišti. To bylo ovšem velmi daleko od pravdy. Ubytování bylo hrozné. Bydleli jsme v pokojích ve více lidech, což se ještě dalo snést. Ale když jsme si všimli pastiček na myši v pokojích, až pak jsem si uvědomil, že to nebude taková procházka růžovím sadem, jak jsem si to představoval. Ze začátku jsem pracoval ve skladu, protože jsem neměl bezpečnostní prověrku a tudíž jsem nemohl pracovat na letišti. A když jsem se konečně na letištní plochu dostal, uvědomil jsem si, že holandské počasí bude můj největší nepřítel. Často jsme pracovali v dešti a v zimě. Rád jsem potom ještě vzpomínal na sklad, kde jsem začínal. Obrovský problém byla také doprava. Mysleli jsme, že budeme bydlet někde v blízkosti letiště. Já jsem měl to štěstí, že jsem opravdu bydlel v blízkosti letiště, ale nevedla tam téměř žádná městská doprava, takže jsem byl nucený jezdit každý den několik kilometru na kole v jakémkoli počasí.
Začátky byly opravdu těžké. Ale co jsem mohl čekat, nikdo to není tak růžové, jak se zdá. Hodně rychle jsem si našel vlastní ubytování, díky čemu jsem mohl začít pracovat přímo pro letiště a vyhnul jsem se tak špatnému zacházení ze strany agentury.
Samozřejmě jsem v Holandsku taky zažil spousta krásných chvil. Byl jsem mladý a začal jsem vydělávat první pořádné peníze. Poprvé v životě jsem se osamostatnil, odešel od rodičů a nebyl jsem na nikom závislý. Poznal jsem tam také spousta zajímavých lidí a narazil jsem na nové přátele.
Celkově jsem žil v Holandsku skoro 3 roky a za tu dobu mám spousta zážitků. Upřímně nikdy bych neměnil. Ať už jsem si tam prožil vzestupy i pády, myslím, že mi to pomohlo dospět a uvědomit si trošku víc, jak svět opravdu funguje. A i za to jsem hrozně vděčný. Dnes na Holandsko už jenom vzpomínám a přemýšlím, jaká úžasná zkušenost to byla.
A co vy čtenáři? Dokázali by jste také vystoupit ze své komfortní zóny, sebrat se a odjet úplně sami do cizí země?
Hned jeden z prvních dnů jsem s kamarádem vyrazil k moři, protože v ČR jsme na to nebili zvyklí a museli jsme to vidět. Očekávání bylo ovšem trochu jiné.
V Holandsku jsou kola na každém rohu!
Jeden z mých prvních dnů v práci na letišti Schiphol v Amsterdamu.
Ten tvůj první pracovní den vypadá celkem jako leháro 😂
To jenom vypadá. Bylo to zrovna ve chvilce, kdy jsme čekali na náklad :DD
Válečka v práci, pak moře... 😅
I tací tam byli. Ale to more stejně za moc nestálo 😅
https://media4.giphy.com/media/v1.Y2lkPTc5MGI3NjExYWticGtxNGQwZ2E5M3Y0YnY4bjJmbDh0MGxrcGg0bzZ2ZHlianB4byZlcD12MV9pbnRlcm5hbF9naWZfYnlfaWQmY3Q9Zw/26gsspfbt1HfVQ9va/giphy.gif